 |
 |
 |
Zhruba 9,5 km dlouhá naučná stezka okolo Prstencové skály s názvem „historická období“ vás zavede na cestu ve tvaru nerovnoměrné osmičky. Vydat se po ní můžete z jednoho ze tří parkovišť a sledujte přitom značení ve tvaru šipek. Alternativně se můžete orientovat podle vzestupného číselného značení od 1 do 12. V závislosti na Vaší fyzické kondici lze trasu rozdělit na dva menší okruhy.
Stáhněte si informační leták:
Info-Flyer_Rinnlstein-Rundweg.pdf (4,3 MiB, 1 910 hits)
Der „Böhmische“ – „Bavorák“ (1)
Tak jako mnoho vesnic okolo Bad Neualbenreuthu, je i Wernersreuth úzce spjat s působením Waldsassenského kláštera, jakož i s první doložitelnou zmínkou z roku 1140, a to pod názvem „Wernherisrvte“. Nachází se ve výšce 606 m. n. m. uprostřed vykáceného na jih odklánějícího se ostrova, který je po bezmála 900 let téměř zcela zachovalý, a od kterého … Pokračovat ve čtení „Der „Böhmische“ – „Bavorák“ (1)“
Die Wasserspender – Vodní zdroj (2)
Tři výnosné pramenité půdy se nachází okolo Birkenbergu a Heidelbergu. Pramenité potůčky Pointmühlbachu na severovýchodě, Kronmühlmachu na západě a Hendlmühlbachu na jihu jsou zásobovány z povrchové vody zalesněných pahorků. Tato voda míjí na své cestě do hlubin kamenité vrstvy Waldsassenského břidlicového pohoří, a tím podléhá vysoce efektivnímu přírodnímu filtračnímu procesu. Zároveň se do ní uvolňují … Pokračovat ve čtení „Die Wasserspender – Vodní zdroj (2)“
Am Heidelberg – Na Heidelbergu, 731 m (3)
Na vrcholu Heidelberg, přímo vedle skalních formací, lze stále ještě rozpoznat pokusní štoly z někdejší těžby zlata okolo Bad Neualbenreuthu. Štoly a šachty zde vznikly kvůli primární mineralizaci v křemenných žilách Waldsassenského břidlicového pohoří. Ve starých šachtách jsou tyto křemenné žíly, na které je vázáno vedení zlata, zřetelné. Naproti ležícím štolám se lidé dříve pokoušeli dostat … Pokračovat ve čtení „Am Heidelberg – Na Heidelbergu, 731 m (3)“
Die „Rainbuche“ – „Mezní buk“ (4)
Na nenápadném místě ve Staré ulici, v sedle medi Birkenbergem a Heidelbergem, stál před mnoha lety mohutný Mezní buk. Buky nejsou jako přírodní památka až tak významné, důležitější je však jejich pozice vyčnívajících solitérních stromů a jejich význam státních značek. Tak označoval i Mezní buk markantní bod. Tímto místem probíhá hranice mezi obcí Bad Neualbenreuth a … Pokračovat ve čtení „Die „Rainbuche“ – „Mezní buk“ (4)“
Am Birkenberg – U Birkenbergu, 744 m (5)
Birkenberg je s jeho 744 metry 1168. nejvyšší hora Bavorska a 1658. nejvyšší hora Německa. Na území obce Bad Neualbenreuth je po Muglbergu a Grünhau třetí nejvyšší vyvýšenina. Název hory je novějšího data. Původně se celý horský hřbet společně s Heidelbergem jmenoval „Hedelberg“, tento název sahá zpět do dob hornictví okolo Bad Neualbenreuthu, tedy do konce … Pokračovat ve čtení „Am Birkenberg – U Birkenbergu, 744 m (5)“
„Egerer Stadtwald“ – „Chebský městský les“ (6)
Tato 634 ha velká lesní krajina se nachází od roku 1544 ve vlastnictví města Cheb. Historicky se tato situace odkazuje na tzv. Frais(ch). Se zrušením Bavorského severního kraje ve 14. století vznikla mezi územím panství Waldsassenského kláštera a městem Cheb oblast s protínajícími se právními poměry a tím spojenými neustálými spory. Teprve v roce 1591 … Pokračovat ve čtení „“Egerer Stadtwald“ – „Chebský městský les“ (6)“
Die Köhlerplätze im Gutswald – Uhlářská místa v Gutswaldu (7)
Na okraji lesní a pěší stezky byly objeveny v severovýchodně spadajícím svahu v několika rozestupech plochá, ale zarostlá místa v lese. Nejméně devět z nich se zde řadí na pár set metrech vedle sebe. Jedná se o stará uhlářská místa a možná také o pryskyřicová kamna, která byla částečně používána do počátku 20. století. Na některých … Pokračovat ve čtení „Die Köhlerplätze im Gutswald – Uhlářská místa v Gutswaldu (7)“
Das „Rinnl“ – „Rinnl“ (8)
Malý vesele si šplouchající potůček pramení v pouhých 30 metrech výšky dále uprostřed lesa u takzvaného pramene Rinnl, který je nejvýše položeným pramenem celého horského hřbetu. Ve Vídeňské úmluvě z 26. června 1862 je psáno, že „u Tillenbergu byla korigována mezní linie od pramene Rimmel až ke Königsteinu“. Existovala tam dvě území Egerského městského lesa. … Pokračovat ve čtení „Das „Rinnl“ – „Rinnl“ (8)“
Ringelfelsen (Rinnlstein) – Prstencové skaklisko (Rinnlstein), 653 m (9)
Prstencové skalisko (Rinnlstein / Ringelstein) je největší skalní formace bližšího okolí a geologicky patří k Waldsassenskému břidlicovému pohoří. Tato ,,Phyllite‘‘ (břidlice) vznikla v geologickém období kambria před zhruba 541 až 485,4 miliony lety. Rozprostírá se na východě až do Staré vody (ČR), na jihu až do Wondrebu a na úplném severozápadním okraji dosahují až k místům, kde … Pokračovat ve čtení „Ringelfelsen (Rinnlstein) – Prstencové skaklisko (Rinnlstein), 653 m (9)“
Der Wald – Les (10)
Rinnlsteinova okružní cesta leží v největším spojeném lesním území severní Horní Falce (Oberpfalz). Počínajíc na jihu od Flossenbürgu, táhnouc se přes severovýchodní pláž Naab-Wondrebské prolákliny přes Česko nahoru až k Bad Neualbenreuthu a končíc na západě u dálnice A93. Celý Oberpfazský les se rozkládá společně s Českým lesem na rozloze více než 100 km2 mezi Fichtelbergem … Pokračovat ve čtení „Der Wald – Les (10)“
Schiefer, Quarz und Gold – Břidlice, křemen a zlato (11)
Waldsassenské břidlicové pohoří se rozprostírá přes hranice na ploše cca 500 km2. Přičemž se dělí v zemské historii na dvě různé oblasti v jedné linii mezi Leonbergem a Dolním Žandovem. Mladší oblast Ordovizia (485 – 443 mil. let) se táhne severozápadně odtud až k rovnoběžce mezi Arzbergem a Chebem. Starší horniny kambria (541 – 490 … Pokračovat ve čtení „Schiefer, Quarz und Gold – Břidlice, křemen a zlato (11)“
Das „Forsthaus“ – „Hájovna“ (12)
„Jdeme na hájovnu!”, říkávalo se a někdy se tak říká i dnes – a ne bezdůvodně. Na okraji Waldsassenského vymýceného ostrova byla v roce 1860 postavena usedlost: “Královská bavorská hájovna”. Ta byla odkoupena v 60. letech místní skupinou Waldsassenských přátel přírody a přestavěna v Dům přátel přírody s hostincem a možností přenocování. Tímto domem se vytvořil v … Pokračovat ve čtení „Das „Forsthaus“ – „Hájovna“ (12)“
Pod tímto odkazem na outdooractive.com lze trasu vyvolat, uložit, vytisknout nebo přenést do mobilních zařízení:
© Marktgemeinde Bad Neualbenreuth; Änderungen vorbehalten; Stand: Juni 2018
|
|
|
Zhruba 9,5 km dlouhá naučná stezka okolo Prstencové skály s názvem „historická období“ vás zavede na cestu ve tvaru nerovnoměrné osmičky. Vydat se po ní můžete z jednoho ze tří parkovišť a sledujte přitom značení ve tvaru šipek. Alternativně se můžete orientovat podle vzestupného číselného značení od 1 do 12. V závislosti na Vaší fyzické kondici lze trasu rozdělit na dva menší okruhy.
Stáhněte si informační leták: Info-Flyer_Rinnlstein-Rundweg.pdf (4,3 MiB, 1 910 hits)
Der „Böhmische“ – „Bavorák“ (1)
Tak jako mnoho vesnic okolo Bad Neualbenreuthu, je i Wernersreuth úzce spjat s působením Waldsassenského kláštera, jakož i s první doložitelnou zmínkou z roku 1140, a to pod názvem „Wernherisrvte“. Nachází se ve výšce 606 m. n. m. uprostřed vykáceného na jih odklánějícího se ostrova, který je po bezmála 900 let téměř zcela zachovalý, a od kterého … Pokračovat ve čtení „Der „Böhmische“ – „Bavorák“ (1)“
Die Wasserspender – Vodní zdroj (2)
Tři výnosné pramenité půdy se nachází okolo Birkenbergu a Heidelbergu. Pramenité potůčky Pointmühlbachu na severovýchodě, Kronmühlmachu na západě a Hendlmühlbachu na jihu jsou zásobovány z povrchové vody zalesněných pahorků. Tato voda míjí na své cestě do hlubin kamenité vrstvy Waldsassenského břidlicového pohoří, a tím podléhá vysoce efektivnímu přírodnímu filtračnímu procesu. Zároveň se do ní uvolňují … Pokračovat ve čtení „Die Wasserspender – Vodní zdroj (2)“
Am Heidelberg – Na Heidelbergu, 731 m (3)
Na vrcholu Heidelberg, přímo vedle skalních formací, lze stále ještě rozpoznat pokusní štoly z někdejší těžby zlata okolo Bad Neualbenreuthu. Štoly a šachty zde vznikly kvůli primární mineralizaci v křemenných žilách Waldsassenského břidlicového pohoří. Ve starých šachtách jsou tyto křemenné žíly, na které je vázáno vedení zlata, zřetelné. Naproti ležícím štolám se lidé dříve pokoušeli dostat … Pokračovat ve čtení „Am Heidelberg – Na Heidelbergu, 731 m (3)“
Die „Rainbuche“ – „Mezní buk“ (4)
Na nenápadném místě ve Staré ulici, v sedle medi Birkenbergem a Heidelbergem, stál před mnoha lety mohutný Mezní buk. Buky nejsou jako přírodní památka až tak významné, důležitější je však jejich pozice vyčnívajících solitérních stromů a jejich význam státních značek. Tak označoval i Mezní buk markantní bod. Tímto místem probíhá hranice mezi obcí Bad Neualbenreuth a … Pokračovat ve čtení „Die „Rainbuche“ – „Mezní buk“ (4)“
Am Birkenberg – U Birkenbergu, 744 m (5)
Birkenberg je s jeho 744 metry 1168. nejvyšší hora Bavorska a 1658. nejvyšší hora Německa. Na území obce Bad Neualbenreuth je po Muglbergu a Grünhau třetí nejvyšší vyvýšenina. Název hory je novějšího data. Původně se celý horský hřbet společně s Heidelbergem jmenoval „Hedelberg“, tento název sahá zpět do dob hornictví okolo Bad Neualbenreuthu, tedy do konce … Pokračovat ve čtení „Am Birkenberg – U Birkenbergu, 744 m (5)“
„Egerer Stadtwald“ – „Chebský městský les“ (6)
Tato 634 ha velká lesní krajina se nachází od roku 1544 ve vlastnictví města Cheb. Historicky se tato situace odkazuje na tzv. Frais(ch). Se zrušením Bavorského severního kraje ve 14. století vznikla mezi územím panství Waldsassenského kláštera a městem Cheb oblast s protínajícími se právními poměry a tím spojenými neustálými spory. Teprve v roce 1591 … Pokračovat ve čtení „“Egerer Stadtwald“ – „Chebský městský les“ (6)“
Die Köhlerplätze im Gutswald – Uhlářská místa v Gutswaldu (7)
Na okraji lesní a pěší stezky byly objeveny v severovýchodně spadajícím svahu v několika rozestupech plochá, ale zarostlá místa v lese. Nejméně devět z nich se zde řadí na pár set metrech vedle sebe. Jedná se o stará uhlářská místa a možná také o pryskyřicová kamna, která byla částečně používána do počátku 20. století. Na některých … Pokračovat ve čtení „Die Köhlerplätze im Gutswald – Uhlářská místa v Gutswaldu (7)“
Das „Rinnl“ – „Rinnl“ (8)
Malý vesele si šplouchající potůček pramení v pouhých 30 metrech výšky dále uprostřed lesa u takzvaného pramene Rinnl, který je nejvýše položeným pramenem celého horského hřbetu. Ve Vídeňské úmluvě z 26. června 1862 je psáno, že „u Tillenbergu byla korigována mezní linie od pramene Rimmel až ke Königsteinu“. Existovala tam dvě území Egerského městského lesa. … Pokračovat ve čtení „Das „Rinnl“ – „Rinnl“ (8)“
Ringelfelsen (Rinnlstein) – Prstencové skaklisko (Rinnlstein), 653 m (9)
Prstencové skalisko (Rinnlstein / Ringelstein) je největší skalní formace bližšího okolí a geologicky patří k Waldsassenskému břidlicovému pohoří. Tato ,,Phyllite‘‘ (břidlice) vznikla v geologickém období kambria před zhruba 541 až 485,4 miliony lety. Rozprostírá se na východě až do Staré vody (ČR), na jihu až do Wondrebu a na úplném severozápadním okraji dosahují až k místům, kde … Pokračovat ve čtení „Ringelfelsen (Rinnlstein) – Prstencové skaklisko (Rinnlstein), 653 m (9)“
Der Wald – Les (10)
Rinnlsteinova okružní cesta leží v největším spojeném lesním území severní Horní Falce (Oberpfalz). Počínajíc na jihu od Flossenbürgu, táhnouc se přes severovýchodní pláž Naab-Wondrebské prolákliny přes Česko nahoru až k Bad Neualbenreuthu a končíc na západě u dálnice A93. Celý Oberpfazský les se rozkládá společně s Českým lesem na rozloze více než 100 km2 mezi Fichtelbergem … Pokračovat ve čtení „Der Wald – Les (10)“
Schiefer, Quarz und Gold – Břidlice, křemen a zlato (11)
Waldsassenské břidlicové pohoří se rozprostírá přes hranice na ploše cca 500 km2. Přičemž se dělí v zemské historii na dvě různé oblasti v jedné linii mezi Leonbergem a Dolním Žandovem. Mladší oblast Ordovizia (485 – 443 mil. let) se táhne severozápadně odtud až k rovnoběžce mezi Arzbergem a Chebem. Starší horniny kambria (541 – 490 … Pokračovat ve čtení „Schiefer, Quarz und Gold – Břidlice, křemen a zlato (11)“
Das „Forsthaus“ – „Hájovna“ (12)
„Jdeme na hájovnu!”, říkávalo se a někdy se tak říká i dnes – a ne bezdůvodně. Na okraji Waldsassenského vymýceného ostrova byla v roce 1860 postavena usedlost: “Královská bavorská hájovna”. Ta byla odkoupena v 60. letech místní skupinou Waldsassenských přátel přírody a přestavěna v Dům přátel přírody s hostincem a možností přenocování. Tímto domem se vytvořil v … Pokračovat ve čtení „Das „Forsthaus“ – „Hájovna“ (12)“
Pod tímto odkazem na outdooractive.com lze trasu vyvolat, uložit, vytisknout nebo přenést do mobilních zařízení:
© Marktgemeinde Bad Neualbenreuth; Änderungen vorbehalten; Stand: Juni 2018