 |
 |
 |
Na vrcholu Heidelberg, přímo vedle skalních formací, lze stále ještě rozpoznat pokusní štoly z někdejší těžby zlata okolo Bad Neualbenreuthu. Štoly a šachty zde vznikly kvůli primární mineralizaci v křemenných žilách Waldsassenského břidlicového pohoří. Ve starých šachtách jsou tyto křemenné žíly, na které je vázáno vedení zlata, zřetelné. Naproti ležícím štolám se lidé dříve pokoušeli dostat se nadzemní těžbou na skalní patro horského pásma. Kvůli hledání křemenných žil byl svah odkopán až na skálu. K úspěchu však nevedla ani tato varianta na Heidelbergu.
Heidelberg byl, společně s Birkenbergem, dříve označován jako „Hedelberg“. Výraz „Hedel“ označuje v hornické řeči jemné čiré bahno, v puchverku zas téměř jako mouku puchovanou rudu. Prvé označení je v tomto případě pro horské pásmo pravděpodobnější, jelikož jsou na úpatí Heidelbergu, na přítoku Pointmühlbachu, pramenícího na Rinnlbrunnu u Ringelfelsnu (Rinnlstein), doložené výkopové činnosti pozdního středověku. Podobně jako na Hammerbachu u Poppenreuthu nebo na Zátoce stříbrného zřídla u lesa poblíž Pilmersreuthu, zde lze stále ještě najít jemné čiré bahno, ze kterého se lidé pokoušeli vymýt zlatou rudu.